Klášter Agios Neophytos, 3. část

S tímto hrobem jsou spojeny i nejrůznější zázraky. Kdo si např. lehne do hrobu tohoto svatého, tomu se prý hrob dokonale přizpůsobí jeho tělesným tvarům. Také se říká, že tu byly během života světce objeveny kosti jeho zemřelých stoupenců.

V rýhách a výklencích svého jeskynního obydlí si Neófytos ukládal papíry a tužky. Zde napsal i několik knih, včetně práce "Soužení, jež sužují kyperskou zemi", která pojednávala o podmínkách na ostrově Kypr ve 12. století.

Na jednom obraze pohlíží Kristus ze stropu na Neófytův hrob. Vlevo od hrobu si lze povšimnout Neófyta, jako malé, přikrčené postavy před Kristem. Úzký a nízký vchod sem byl vytvořen po nálezu světcových kostí v roce 1756, aby mohly hrob svatého navštěvovat i ženy.

Již za světcova života byla poustevna tak často navštěvována mnichy, že se přikročilo k vystavění kostela Agios Neophytos nad kaplí ve skalách, který byl přístupný pouze po provazovém žebříku. U tohoto "hagíasterionu" se účastnil bohoslužeb, když poslouchal hlasy pomocí speciálně vytvořeného otvoru. Zatímco si budoval novou stezku ke své jeskyni, těsně unikl smrti, když se zřítil obrovský skalní blok a skoro ho tam pohřbil.

Z poustevny je vidět nahoru na klášter. Bazilika zasvěcená Matce Boží pochází pravděpodobně z 15. století a uvnitř se nalézají velmi cenné ikony. Vpředu vlevo v klášterním kostele je umístěna stříbrná lebka Neófytova, kterou věřící uctívají jako zvláštní relikvii. Je uložena ve stříbrné truhličce ve tvaru pyramidy.

Dnes zde žije již jen pár mnichů. O Velikonočním týdnu sem však směřují davy poutníků, pro které je klášter velkým lákadlem, aby se tu zúčastnili velikonočních liturgií. Účast na oslavách Velikonoc právě zde má přinést to již zmiňované štěstí.

Otevírací doba:

Duben až září od 9:00 do 13:00 hodin a od 14:00 do 18:00 hodin. Od října do března pak od 9:00 do 16:00 hodin.

Klášterní muzeum

Muzeum sestává z náboženského oddělení s ikonami, s liturgickými pomůckami a s rouchy kněžích z období od 12. do 19. století (včetně dřevěného kříže, který by měl pocházet z Neófytovy poustevny), a z necírkevního oddělení s nádobami pocházejícími hlavně z geometrického období a s mapami Kypru z různých staletí.

Při porovnání Frankfurtské mapy z roku 1719 s dalšími mapami bylo zjištěno, že Frankfurtská mapa byla mnohem horší, než mnoho starších map! Otevírací doba v muzeu je stejná jako otevírací doba kláštera.